10. Penize
Dalsim z temat, o kterych turisti - a ti z VSE obzvlast - radi diskutuji u piva, je lokalni mena a jeji specifika. Bohuzel (nebo spis nastesti) uz to nejsou tak zajimave diskuze jako driv - po menovych krizich a ekonomikach nicenych hyperinflaci se v poslednich letech slehla zem, Evropa se nam meni v unifikovanou Eurozonu, Turci poskrtali sve nuly a dokonce i Ghana si uziva sva ekonomicky stabilni leta.
Mistni mena se nazyva Cedi, a za jednu korunu jich dostanete cca. 400 - tedy po mezismene za dolary ci eura. Z vyse uvedeneho plyne, ze prepocitavani mistnich cen na ceske je pomerne pohodlne, rozhodne prijemnejsi nez treba pro Americany nebo Brity.
Jelikoz se zde jeste nestihly rozsirit zapadni zvyky typu placeni kartou, bankovni prevody nebo nedej boze internet banking, provadi se drtiva vetsina transakci cash, firmy pouzivaji pro vetsi castky seky. Kartu tedy muzete nechat v klidu doma v supliku, vyber z bankomatu je totiz drahy a jejich sit ridka a nespolehliva.
To vsechno by z hlediska bezneho praktikanta jeste nebyl zadny problem (o ztratach casu a penez pro firmy, ktere posilaji zamestnance s ridicem do banky s par seky se zminim jindy), jenze ma to, podobne jako spousta jinych veci, jeden maly hacek, a tim je nominalni, potazmo realna hodnota bankovek.
Nejvyssi bankovka ma totiz v prepoctu hodnotu padesati ceskych korun - co je horsi, setkate se s ni pouze vyjmecne. V bance, smenarne i kdekoliv jinde totiz v drtive vetsine dostanete bud bankovku polovicni hodnoty - 10.000 Cedis, nebo 5.000 Cedis, tedy nejakych 12.5 Kc. A tak se setkavate se situaci, kdy treba v supermarketu platite nakup v hodnote 500 Kc pomoci 40(!) bankovek - schvalne, kdo z vas nekdy v poslednim roce pouzil pri nakupu v obchode vice nez rekneme 4 kusy bankovek? No a kdyz kamarad vybiral v bance penize na letenku do Norska, a dostal je v techto "petitisicovkach", vypadalo to, jako kdyby nakoupil igelitku plnou ananasu. Tak si rikam, ze je to asi jediny duvod, proc si mistni lide muzou pripadat bohati - fyzicky objem jejich penez prevysuje evropsky prumer mnohonasobne. To bohuzel vede k tomu, ze musite penize do penezenky doplnovat kazdy den, protoze vic nez cca. 250 Kc se vam tam proste nevejde.
Nakonec je tu jeste doba pouzivani techto penez - tak jako ve vsech oblastech, i na tisku penez se samozrejme - z naseho pohledu - musi setrit. A tak rozdil mezi klasicky pouzivanou bankovkou, kterou normalne dostanete jako drobne treba v taxiku, a novou, "cerstve" natistenou, je tak propastny, ze skoro neuverite, ze jsou to puvodne stejne penize. Navic jejich pouzivani je take typicky africke - penezenky ci pokladnicky se tu temer nepouzivaji, takze kdyz mi prodavac podava drobne, obvykle vytahne z nejake krabice chumel zmackanych bankovek a ja si vytahnu tu, kterou mi mel dat. Tu pak sporadane narovnam a zasunu do penezenky tak, aby byly vsechny bankovky serazeny od tech s nejvyssi hodnotou na vnejsim okraji penezenky po ty nejnizsi na vnitrnim okraji - ano, priznavam se, jsem opravdu kulturne necitlivy a desne neprizpusobivy...

Komentar:
Trocha mistni fauny, presneji jeden sympaticky ptacek u traineeku na zahrade, jedna nesympaticka a strasne slizska stonozka a potom mravenci dalnice - jdeme takhle po uslapane cesticce, a najednou pred nama reka mravencu :)

9. Piti
Kdyz uz jsem se rozepsal o mistnim jidle, bylo by samozrejme nelogicke zapomenout na napoje. A musim pripustit, ze v tomto ohledu - narozdil od jidla - Ghana predcila me ocekavani.
Nejcastejsim napojem je zde, ostatne jako asi kdekoliv na svete, voda. Pitna je samozrejme pouze ta balena - v igelitovych pytlicich, v jakych se u nas kdysi prodavalo mleko - a je temer zadarmo (2.5 Kc za 2 litry). Neni to sice nic extra - z nekterych baleni je docela silne citit chlor - ale porad je to nejlevnejsi a nejrychlejsi zpusob, jak uhasit zizen. Z dalsich nealko napoju bych zminil cerstvy ananasovy dzus, ktery se tu pije mnohem casteji nez pomerancovy, a potom ruzne druhy Fanty - osobne davam prednost citronove, ale dela se v prichutich skoro kazdeho druhu tropickeho ovoce.
Co se tyce piva, tak i zde jsem byl prijemne prekvapen - jednak je Ghana jednou z mala zemi, kde je pivo podobne levne jako u nas (v restauraci stoji pullitr dvanactky cca. 20 Kc), ale hlavne i jeho chut docela pripomina prumernou ceskou dvanactku (rekneme neco jako Staropramen). Mistnimu trhu dominuji dve znacky - Star a Club - pricemz se rika, ze temer nikomu nechutnaji obe. To muzu osobne potvrdit, hned po prvni degustaci jsem se zaradil na stranu konzumentu Clubu.
Trochu prekvapive jsem zde jeste nenarazil na vino, nemuzu vsak tvrdit, ze by me to dvakrat mrzelo... Vsechen ostatni alkohol je tady - v porovnani s ceskymi cenami - nezvykle levny, prestoze je casto dovazen pres pul zemekoule. Mistni zkorumpovana vlada totiz jeste patrne neprisla na to, ze nejelegantnejsi zpusob, jak vytahnout dolary z kapes bilych turistu, je vysoka spotrebni dan na alkohol - a misto toho je zahrnuje nejruznejsimi byrokratickymi vymysly, jez jsou hnojivem pro mistni vsudypritomny plevel, zvany korupce. Ale tohle tema bude na samostatny prispevek, a mozna nejen na jeden...
Posledni vec, o ktere se musim zminit, je kava. Tu tady totiz skoro nikdo nepije, v automatu v praci si kazdy dava "detskou" horkou cokoladu (jen ja tvrdak jsem konecne presel na moccacino:)). Co me vsak pobavilo, jsou reklamy na Nescafe, popularizujici tento napoj mezi sirokou, dosud neinformovanou verejnosti pomoci argumentu, licicich tento produkt jako zdrave, telu vlastne velmi prospesne piti... At zijou poctive reklamni agentury:)

K fotkam nize:
Manufaktura na vyrobu mistni tradicni latky, Kenke se tusim jmenuje, detail jednoho ze stroju a vysledna produkce - metr ctverecni trva vyrobit jednomu cloveku pry kolem dvou tydnu, takze to neni zrovna nejlevnejsi obleceni:)

Komentar k dalsi varce fotek:
1/ Dalsi pohled z pevnosti v Cape Coast
2/+3/ Hli waterfalls - spodni ze 2 vodopadu, tvoricich dohromady nejvyssi vodopady zapadni Afriky

8. Jidlo
Jednou z lokalnich odlisnosti, kterym se musite prizpusobit stejne nevyhnutelne jako podnebi, je mistni jidlo. Prestoze jsem jeste neposbiral dost odvahy na to, abych vyzkousel cely mistni jidelnicek, stihl jsem si udelat pomerne presny obrazek toho, co muj zaludek pristich par mesicu ceka.
Zdaleka nejfrekventovanejsim jidlem - z tech pro Evropany stravitelnych - je tady kure s ryzi. To, co nam v ceskem podani zni relativne chutne a lakave, je vsak na ghansky zpusob trochu odlisne. Ryze, trebaze ji lze dostat v mnoha variantach, byva obvykle smazena (Fried rice), pricemz v porovnani s tou od Cinanu na hlavnim nadrazi je o tridu horsi. Kurete obvykle dostanete dva male, dotvrda presmazene kousky, na kterych se obcas vedle kosti a kuze nachazi i nejake casti, oznacitelne za maso. Tento patvar se zde vyskytuje tak casto, ze kdyz pak nekde nahodou narazite na normalni kus peceneho kurete (jako se mi to postestilo tuto sobotu), neverite vlastnim chutovym poharkum.
Krome kurete muzete risknout i hovezi, pripadne "maso" (neurciteho a radeji nezkoumaneho puvodu), anebo rybu - samozrejme jen maly, kostnaty kousek, kterym vsak muze byt i hlava, coz cloveka primeje, aby zustal radeji u kurete. Mimochodem - to, co u nas povazujeme za prilohu, tedy v podstate doplnek k masu, tady funguje presne naopak - nejprve si vyberete, ktery druh ryze si date (v pripade stastne nahody muzete zvolit i hranolky, nekde dokonce i spagety), a jako dodatek zvolite jedno z vyse jmenovanych mas (v menu nasleduje obligatni spojeni chicken/beef/fish). To samozrejme pouze tam, kde vubec jidelni listek vedou - pokud jsou na nem i ceny, a pokud tyto ceny dokonce plati, lze hovorit o opravdu kvalitni restauraci.
Na trzistich je k dostani relativne slusny vyber zeleniny a tropickeho ovoce - predevsim bananu se tady konzumuji kvanta, na druhou stranu zde zcela chybi mlecne vyrobky (az na taveny syr) a krome jednoho druhu "Lidlovsky" vypadajicich (i chutnajicich) parku take uzeniny ci jakekoli masne vyrobky. Z toho vyplyva, ze pokud clovek nema zrovna nakoupene zasoby extreme draheho salamu ci syra ze supermarketu, zbyva mu na veceri bud mistni chleba (ktery je trochu sladky, coz me osobne nevadi) s tavenym syrem a rajcaty, nebo nejakou kombinaci mistnich levnych susenek (na vyber je cca. 6 druhu, vetsinou podobnych nasim BeBe) a bananu, arasidu a dalsich drobnosti.
Suma sumarum, pokud se chce clovek dobre najist, musi zvolit hodne drahou restauraci, pokud chce usetrit, musi pocitat s tim, ze ho tady necekaji zadne gurmanske hody. Osobne volim - v zavislosti na rozpoctovem omezeni - kombinaci obojiho, pricemz vydaje za jidlo i tak tvori cca. 2/3 meho rozpoctu. Celkove jsme se i s ostatnimi praktikanty shodli na tom, ze veta "You'll love Ghanian food", kterou si kazdy pred prijezdem precetl v informacni brozure o Ghane, je tak nehoraznou lzi, ze by se za ni museli stydet snad i v Blesku...

Komentar k fotkam:
*Pohled na Cape Coast - pobrezni turisticke mestecko
*Hlavni silnicni tepna spojujici nejvetsi mistni mesta - jeste pred par kilometry krasna, siroka rovna asfaltova silnice...

7. Pocasi

Prvni vec, ktera me napadla v souvislosti s praxi v Ghane, bylo nesnesitelne horko, ktere me tam ceka a ktere nesnasim skoro stejne jako otuzovani ve studene vode (proste nemam rad, kdyz cokoli narusuje mou telesnou teplotu, abych to shrnul:)). Jak jsem vsak v prubehu casu zjistil, mel jsem v tomto pripade vice stesti nez rozumu - ano, mnozi opravnene namitnou, ze nejen v tomto pripade. Mistni podnebi je totiz temer tim nejlepsim, jake si clovek vubec dokaze predstavit.

Koncem cervence, kdy se stredni Evropa stale jeste smazila v 37stupnovych vedrech, v Accre, lezici kousek nad rovnikem, panovalo prijemne, maximalne tricetistupnove teplo. Pravda, v prosinci a lednu se situace trosku obrati, ale byl jsem ujisten, ze pres 35 stupnu se tady teplomer dostane opravdu pouze vyjmecne. Tak uvidime. Noci jsou prijemne teple, nad 20ti stupni se teplota drzi po cely rok, takze jedine misto, kde vam muze byt opravdu zima, je nase preklimatizovana kancelar... Jinak clovek vystaci s letnim oblecenim a maximalne dvema tricky s dlouhym rukavem.

Jedinou okolnosti, ktera cloveku ze zacatku trochu zneprijemni zivot, je vysoka vlhkost, zpusobujici castejsi poceni a pomalejsi schnuti pradla, ale na tu si telo po par tydnech zvykne. Priblizne od dubna do srpna trva obdobi destu, coz ale neznamena ze prsi porad - zatim jsem tu lehce zmokl jen asi trikrat.

A nakonec je tu jeste jedna odlisnost, tykajici se castecne pocasi, o ktere bych se rad zminil - a sice subjektivni vnimani teploty. Z vyse uvedeneho by totiz pro obyvatele stredni Evropy vyplyvalo (doufam ze tentokrat jsem se s temi y trefil:)), ze cely rok prezije v tricku, kratasech a letnich botach. Potkat vsak Africana v kratasech je temer nemozne, temer kazdy nosi dlouhy rukav a dlouhe kalhoty - je zrovna prece jen ta chladnejsi cast roku. Jakmile vsak vstoupi do kancelare, stavaji se nahle polarnimi otuzilci, kteri bez naplno zapnute klimatizace nepreziji dele nez nekolik minut. A tak si kazdy den v praci rikam, proc jsem si sakra do kufru nepribalil poradny svetr...

create your own visited countries map
or vertaling Duits Nederlands

*trocha afriky z ptaci perspektivy/klasicke africke chyse
*tro-tro zevnitr, poloprazdne, obvykle byva naplnene az po strop:)

6. Luxus
Jak jsem pochopil z nekterych reakci a dotazu, mel bych se pravdepodobne zminit o tom, jak vypada zivotni standard v africkem pojeti. Musim ovsem priznat, ze to bude spise popis toho, co je standardem pro tu relativne bohatsi cast mistniho mestskeho obyvatelstva, o zbytku jsem si zatim utvoril pouze mlhavou predstavu, a navic bych nerad vydesil rodice:)
To, ze tady asi nebudu mit mycku na nadobi, mikrovlnku ani bidet, se dalo pomerne dobre ocekavat. Jsou tu vsak jiste veci, jejichz absence cloveka lehce prekvapi, a pak take veci, jejichz absence cloveka po chvili zacne dost stvat. Do prvni kategorie patri veci jako pracka (pere se zasadne rucne), vysavac (koberce se zametaji), okna (na misto kterych jsou tu jen prusvitne sklenene desticky, fungujici zaroven jako zaluzie) nebo treba klasicke mleko a mlecne vyrobky - neco malo se da sehnat za nehorazne penize pouze v nekterem z mistnich 3 supermarketu.
Do kategorie druhe, a pro zivot rekneme dulezitejsi, pak spada predevsim tepla voda - tece tu pouze jeden druh vlazne, samozrejme nepitne vody. To znamena jednak nemoznost poradne vyprat pradlo (pokud clovek nechce travit vecnost jejim ohrivanim), a predevsim kazdodenni lekce otuzovani, ktere uz od skolky bytostne nesnasim. Nejhorsi je na tom ten subjektivni pocit (ktery ovsem ma vetsina zde zijicich evropanu), ze ta voda je kazde rano studenejsi a studenejsi:) I tahle neprijemnost se da celkem lehce prekonat, clovek pouze musi trochu zkratit pobyt ve sprse a lehce prodlouzit intervaly noseni jednotlivych kusu pradla, jinak by se asi musel preskolit na pradlenu (a navic jedina osoba, ktera ma narok stezovat si na cistotu meho pradla, se momentalne nachazi v bezpecne vzdalenosti nekolika tisic km:)).
Dalsim faktem, ktery evropana minimalne prekvapi, je neexistence kanalizace, resp. zpusob nakladani s odpadnimi vodami celkove. Veskera odpadni voda (krome odpadu ze zachoda, ktery nastesti konci v jimce), je odvadena pred domy, kde vtece do asi pul metru hlubokeho, 30 cm sirokeho prikopu, lemujiciho kazdou ulici z obou stran. Timto prikopem pak odtece, pokud ma spad, neznamo kam, pripadne tam zustane a casem se odpari. Jelikoz jsou tyto prikopy zaroven i poulicnimi popelnicemi (kose na odpadky jsem zatim videl dohromady dva) a verejnymi zachody, kam mistni muzska populace s oblibou a bez ostychu moci. Z toho uz si jiste sami udelate obrazek o tom, jaka vune se line nekterymi ulicemi... V kombinaci s exhalacemi z prestarlych aut a nakladaku, vuni na ulici grilovaneho masa a vsudypritomnym prachem tvori smes, ktera by se mozna dala pouzivat jako bojovy plyn:).
Na druhou stranu je tady ale samozrejme take rada veci, ktere cizince prekvapi pozitivne - od staleho, relativne mirneho pocasi, nadhernych palmovych plazi, cerstveho, za smesne castky prodavaneho tropickeho ovoce az po temer nulovou kriminalitu a vseobecnou znalost anglictiny, pouze lehce poznamenane mistnim prizvukem.

Komentar k fotkam:
1/Takhle vypadaji tro-tro, mistni MHD
2/Kancelar/obyvak AIESEC Ghana
3/Moje africka postel
4/Tahle vecicka mi roste na zahrade...
5/Klasicky ucpana africka ulice

*tady je ten slibeny zachod :) - verejne zachodky jsem si zatim nevyfotil, priste...

5. Doprava

Jednim z pomerne spolehlivych ukazatelu, podle nichz lze hodnotit vyspelost urcite zeme, je stav jeji infrastruktury. U Ghany mi to zatim vychazi nasledovne: 1 mezinarodni letiste (na pomery dvoumilionove metropole dost miniaturni), pokud se nepletu tak dohromady 1 zeleznice (vlak jsem tady videl pouze jednou, zato byl hezky po indicku precpany, s lidmi visicimi ven), no a nakonec silnice - tramvaje nebo metro tady samozrejme nemaji.

Co se tyce "silnic", jsou bud vyasfaltovane (tady v Accre jich je odhadem 2/3), nebo nezpevnene, pro evropana v podstate polni cesty. Da se rici, ze tu v cestach nejsou diry - osobne mi tyto nerovnosti spise pripominaji kratery, vytvorene bud granatem, nebo minimalne zbijeckou. To vsak plati pouze pro asfaltove silnice, hlinene cesty jsou z evropskeho pohledu jednoduse nesjizdne. Naprosto odzbrojujici je potom existence retarderu na tech cestach, jejichz povrch alespon vzdalene pripomina rovinu...

Prumerne stari mistnich vozidel se blizi vekovemu prumeru volicu KSCM, pricemz spousta aut ani nezakryva, ze je dovezenym odpadem z Evropy - neni problem videt tu stare dodavky s reklamami napr. nemeckych firem, jejich puvodnich majitelu.

Priblizne polovina vsech vozidel ma zlutou poznavaci znacu, ktera signalizuje jeho prislusnost k verejnym dopravnim prostredkum. Ty se deli na tro-tro (neboli dodavka pro cca. 8-13 lidi s pevnou trasou), sdilene taxi (v podstate tro-tro v podobe osobniho auta uzpusobeneho pro 8 pasazeru) a klasicke, vsudypritomne taxiky. Zcela vyjmecne muzete narazit i na klasicky autobus, jenz ma oproti tro-tro vyhodu v pritomnosti mist k stani, diky nimz lze dosahnout vyssi komprese pasazeru, a nasledne vyssiho, byt stale zanedbatelneho zisku pro jeho provozovatele.

O hadkach a vyjednavani s taxikari by se daly napsat romany, co se tyce cen ostatnich prostredku, pohybuji se mezi 2.5 a 7.5 Kc. Posledni detail, o kterem se musim zminit, je pouzivani klaksonu. Tato v Evrope casto nedocenovana soucastka je tady vyuzivana naprosto neustale - v zacpe, pokud nekdo jede pomaleji nez silnice umoznuje, pred zatackou, krizovatkou, pokud je na ceste chodec, cyklista, motorka, pokud taxikar shani zakazniky nebo proste proto, ze ridic vidi belocha...

4. Dalsi serie fotek:

*muj domecek

*sidlo MMRS Ogilvy Ghana

*Kaneshie market

3. Accra
Nez se pustim do blizsiho popisovani vsech silenosti, ktere me tu sokuji doslova na kazdem kroku, mel bych se asi strucne zminit o Accre, nebot to u nas neni zrovna vseobecne zname misto. Takze: Accra, hlavni mesto Ghany, lezi na pobrezi Atlantickeho oceanu, 4 stupne sev. sirky (coz zni desiveji nez jake to ve skutecnosti je), celorocne ma greenwichsky cas (tj. momentalne -2 hodiny oproti Praze, protoze nemaji letni cas, cemuz se clovek nemuze moc divit:))
Officialne tu zije 1.8 mil. lidi, neoficialne pry mezi 2-4 miliony, tj. vcetne vsech privandrovalcu, zebraku a ceskych praktikantu... Je tedy, ostatne jako asi vechna vetsi mesta v rozvojovych zemich, pomerne prelidnena (na nase pomery). Na nic jako pamatky nebo centrum jsem jeste nenarazil, stredem mesta je obrovsky kruhovy objezd, jenz je po cely den, ze vsech smeru totalne zacpany (a to nejen auty a taxiky, ale i chodci, cyklisty, prodejci cehokoliv a zebrajicimi detmi). Jsou tady 3 supermarkety, ale tisice poulicnich prodejcu, par luxusnich, vicemene belosskych restauraci, ale tisice mistnich kramku a fast-foodu. Kino, divadlo ani nic podobneho tu udajne neexistuje, ale pro evropana je docela divadlo pozorovat jen tak deni na ulici - a kdyz na ni vyleze, stava se naopak okamzite vsemi pozorovanym.
Na prvni pohled zjistite, ze trh prace tady ma pomerne jednoznacnou podobu - bud muzete byt ridic (taxi, minibusu, cehokoli), prodavac (predevsim jidla nebo kreditu do mobilu) a nebo kadernik. Podil vsech ostatnich profesi bych tipnul tak na 5%.
Doprave a infrastrukture vubec vyhradim celou zvlastni kapitolu, pocasi a podnebi taky necham na priste.

2. Informace k fotkam:














*jedna z vezi Milanskeho letiste














*fronta na letadlo ve smeru Lagos-Accra

*moje sprcha

*moje malickost

Pokracovani priste :)

1. Cesta
Cestovani do Ghany jsem zahajil ve 3:50 rano vlakem ze Vsetina, pricemz krome teto nekrestanske hodiny se na trase Vsetin - Praha - Ruzyne - Milano nic zaznamenanihodneho neudalo. Prvni kontakt s Afrikou prisel az pri prestupu na letadlo ve smeru Milan - Lagos - Accra (a nasledne pokracujici zpet do Milana), kde jsem se z prilusnika vetsinove rasy v mziku stal prislusnikem rasy silne mensinove...
Jeste vetsi dojem na me ovsem udelala mlada italska pracovnice spolecnosti Alitalia, kontrolujici vahu a velikost prirucnich zavazadel, pricemz ty nevyhovujici (vcetne meho) posilala do zavazadloveho prostoru. Zaujal me na ni fakt, ze tuto proceduru neprovadela u prepazky, jak by clovek ocekaval, ale zcela nahodne v odbavovaci hale, pricemz s ulovenymi kousky splasene behala k prepazce a zpet. Vrcholem jejiho snazeni byla hadka s jednim s pasazeru, jistym dvoumetrovym, ledove klidnym cernochem, ktery ji odmital nechat potezkat svuj kufrik. Po nekolika minutach jejiho hysterickeho kriku na ni konecne cosi zamumlal, nacez ona zacala svou italskou anglictinou kricet: "I am polite! You need to be polite!!!" (Ja jsem zdvorila! Vy byste mel byt zdvorily!!!) a ukazovala mu pritom prstem primo mezi oci... Trocha Italie pred cestou do Afriky neni na skodu, rikam si.
Na Lagosu me zaujal predevsim fakt, ze ani pres 90-ti minutovou zastavku nesmeli cestujici do Akkry opustit letadlo, tudiz ted nevim, jestli to muzu pocitat za navstevu Nigerie, nebo ne. Zpestrenim vseobecne nudy zde byla pouze skupinka asi 10 mistnich pracovniku, kteri behem 5 minut stihli uklidit kompletne cele letadlo.
Accra me po dalsich 40 minutach letu uvitala prijemne teplym pocasim (cca. 26 stupnu) a neprijemne doternymi, na uplatky cihajicimi uredniky. Nastesti poucen 4-letym kurzem boje proti byrokratum na VSE, namlzil jsem do jejich zbytecnych formularu sve nicnerikajici informace a tvaril se, ze vubec netusim, co po me doopravdy chteji. Vyslo to, nastesti. Dalsiho urednika (celniho) jsem potesil informaci, ze jsem z Ceska, nebot zacal splasene vykrikovat 2-0! Black stars! (tak rikaji mistni reprezentaci) a taky: He is Czech!, nacez me cely stastny pustil na svobodu. Mimochodem, podobne vyjevy absolvuju kazdy den minimalne dvakrat (a to uplne kdekoliv), takze uz mi lezou krkem.
Pred letistem me cekala skupina cca. 10 praktikantu a lidi z AIESEC, kteri me klimatizovanym autem odvezli nejprve do jedne evropsky vypadajici restaurace, a nasledne jejich celkem evropsky se tvariciho domku, ktery se stal na tyden mym bydlistem.

Zakladni informace:
Na tomto miste bych se s Vami chtel podelit o sve zazitky z pobytu v Accre, hlavnim meste Ghany.
Do Accry jsem vyrazil na rocni praxi do financniho oddeleni mistni pobocky mezinarodni marketingove spolecnosti Ogilvy (www.ogilvy.com), kterou mi zprostredkovala studentska organizace AIESEC (www.aiesec.org). Do Ghany jsem priletel 25.7. a pokud vsechno pujde hladce (tj. neuslapou me sloni ani me neprejede nektery z mistnich silenych ridicu), planuju svuj navrat na cerven/cervenec 2007. Do te doby zde planuju popisovat sve zazitky a postrehy, ale predevsim sem vkladat fotky, nebot si nedelam iluze o zajimavosti sveho kecani:)
Sve komentare ci dotazy muzete prikladat za kazdy clanek, budu se snazit odpovedet jak jen to pujde.
Omluvte prosim chybejici diakritiku.
Rovnez pridavam odkazy na nekolik dalsich blogu kamaradu a znamych, mapujicich pribehy z dalsich casti sveta:

Aneta – Londyn: my.opera.com/anetal
Dalia – Accra: dalia.nomadlife.org
Duro – Panama: duro.nomadlife.org
JanaHam – Egypt: solnitchka.nomadlife.org
Starosta – Praha: starosta1.blogspot.com