25. Epilog
Prestoze jsem tento clanek planoval az na leto pristiho roku, okolnosti me donutily tento plan zmenit. Ano, rozhodl jsem se ukoncit svou praxi, opustit svet palmovych plazi a destnych pralesu a vratit se do Ceska.
K tomuto rozhodnuti me vedly zdravotni duvody - ne ze bych umiral, spis jsem nehodlal dal riskovat, ze se momentalni zdravotni problemy zmeni na problemy trvale. Afrika rozhodne neni vhodne misto na hrdinstvi, jak se bohuzel nekteri praktikanti prede mnou presvedcili...
Porad je pro me docela nepredstavitelne, ze se uz ve ctvrtek rano budu choulit v zimni bunde, zatimco den predem jeste stihnu propotit dve tricka, rano me nebude budit hudba z kostela a k snidani si nedam ananas ani kokosove mleko...
Rad bych vam podekoval, ze jste tento muj slovni exhibicionismus vydrzeli sledovat az do konce, a predevsim za vsechny komentare, diky kterym jsem mel k dispozici okamzitou zpetnou vazbu. Chci zduraznit, ze vsechny informace zde uvedene byly ciste subjektivnimi pocity a postrehy autora, zajemce o objektivni informace o Ghane musim odkazat na turisticke pruvodce.
Pokud vam nektere clanky prisly prilis rozkecane, odbihajici od tematu nebo zmatene, tak to bylo zpusobeno neustalou zaplavou zazitku, ktere me tady potkavaly a o ktere jsem se chtel podelit. A pokud jsem psal prehnane kriticky a sarkasticky, tak to nebylo proto, ze by se mi tu nelibilo, ale spis abych si ulevil od obcasnych frustraci...
Omlouvam se, ze jsem za posledni mesice temer nepouzil MSN/ICQ/Gtalk; rozhodl jsem se svuj omezeny cas u internetu vyuzit spis k updatovani blogu. Snazil jsem se ho psat tak, aby z nej mohl mit neco kazdy, od rodicu az po nahodneho kolembrouzdajiciho. Ke spouste temat jsem se bohuzel nedostal, ale nebude problem podelit se o ne za par tydnu osobne, pokud do te doby neumrznu:).
Mejte se moc fajn, budu se tesit az se s ceskou casti z vas potkam osobne, se "zbytkem sveta" alespon elektronicky...